pátek 11. září 2020

Překvapení na Sopřečském rybníce

Osmého dne měsíce září jsem načal krásnou sčítací hodinkou z balkonu, kdy jsem viděl 26 druhů ptáků. Na pěkné ráno jsem chtěl navázat výpravou do "mého" rajonu, tedy polí severně od Úval. Tam jsem ale nenašel prakticky nic, záchranou byli tři vodouši tmaví, dva bahenní a jeden jespák bojovný na polním mokřadu u vesnice Břežany II. To vše byla předehra pro večerní výlet na aktuálně asi nejlepší lokalitu v Čechách, Sopřečský rybník, který je aktuálně téměř úplně vypuštěný. 

Sopřečský rybník na podzim roku 2020.

sobota 15. srpna 2020

Ornitostretnutie na Senianských rybníkách

Když jsem s ptáčkařením začínal, byl jsem úplný samotář. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych mohl ven vyrážet s někým, kdo by měl do pozorování opeřenců stejné zaujetí, jako mám já. Asi každý, kdo s ptáky začal si zažil ten pocit, že je tato záliba výspou nějakých podivných samorostů, kterých je jako šafránu. Což mi přijde nepochopitelné - co je divného na sledování ptáků a co je naopak normálního například na sledování jakýchsi lidí, kteří před námi prostřednictvím televizní obrazovky šťouchají do černé placky? Jak jsem postupně zabředával víc a víc do naší birderské komunity, zjistil jsem, že ptáčkařů je kolem vlastně docela hodně a přišla první seznámení. Postupem času jsem si kolem sebe vytvořil bublinu, ve které je mi nejlépe a s touto bublinou, obsahující několik stejně starých a jednoho nepatrně staršího birdera, teď pravidelně vyrážíme na různá místa objevovat krásy ptačího světa. Nutno podotknout, že samozřejmě mezi blízké přátele-birdery patří i spousta dalších lidí, kteří to určitě dobře vědí. Podobně jako naše parta, které říkáme spíš z legrace "Serious birding", se zformovala i podobná skupina mladých lidí na Slovensku, tzv. Young birders Slovakia. Po delší době vzájemného sledování na sociálních sítích nás napadlo tyto dvě party seznámit osobně. Slovo dalo slovo a už jsme vymýšleli nejlepší místo pro setkání. Rozhodnutí nakonec padlo na legendární Avescentrum Senné a to i přes téměř 750 km dlouhou cestu, která nás od něj z Prahy dělí. Termín se musel přizpůsobit otevření hranic v souvislostí s koronavirovou krizí a nakonec padl na 2.-5. července. 

středa 17. června 2020

(Nejen) Za modráčky tundrovými do Krkonoš


Slavík modráček tundrový je poddruh slavíka modráčka s arkto-alpínským rozšířením, který se od (u nás běžnějšího) slavíka modráčka středoevropského pozná podle toho, že má místo bílé skvrny na své modré hrudi skvrnu červenou. Pokud chcete tohoto charismatického pěvce u nás zahlédnout, musíte se vydat na vysokohorská rašeliniště v Krkonoších, kde se udržuje jediná populace tohoto poddruhu u nás. Největší šanci máte na turistickém chodníčku, který vede skrz Úpské rašeliniště, kam jsme se vydali letos i my. Kromě modráčků je po cestě možné vidět další horské speciality, počínaje běžnými linduškami lučními a čečetkami tmavými, přes méně běžné kosy horské a hýly rudé, až po vzácného budníčka zeleného (ten vyhledává jehličnaté lesy v nadmořské výšce od 900 do 1100 m.n.m). Jak se nám dařilo? Čtěte dále…

Oku lahodivý výhled po východu slunce od Výrovky.

pondělí 11. května 2020

BIG DAY 2020

Každý rok na začátku května vyhlašuje eBird.org mezinárodní Big Day. Je to akce, při které se ptáčkaři po celém světě snaží za jeden den pozorovat co nejvíce druhů ptáků. 4. května 2019 bylo do databáze z celého světa zadáno 6967 druhů a odesláno 92396 seznamů pozorovaných druhů (checklistů). V České republice bylo pozorováno za den 188 druhů a odesláno 159 checklistů, což vyneslo 42. příčku na světě a 6. místo v Evropě. My jsme vloni ve složení Jan Grünwald-Jan Studecký-Jakub Macháň pozorovali 146 druhů, pokud uvažujeme jen druhy, které viděli všichni členové výpravy (difference list) potom to bylo 142 druhů, čímž jsme stanovili dosavadní rekord.
Letos jsme se rozhodli vyzkoušet tento rekord znovu navýšit a to s podobnou trasou jako vloni, jen protaženou do středních Čech a na Českolipsko a s podrobným časovým plánem. Složení teamu bylo stejné jako vloni, přibrali jsme ale zásadní posilu, Ondru Boháče. O mnoho více času jsme věnovali i přípravě a díky zkušenostem z loňska jsme se mohli vyvarovat některých chyb.

Naše sestava v předvečer činu. Zleva: já, Kuba Macháň, Ondra Boháč a Honza Studecký

úterý 18. února 2020

Helgoland 2019

Pod názvem Helgoland se skrývá maličké souostroví v Severním moři. Skládá se ze dvou ostrovů, Helgoland a Düne. Každý podzim se sem sjíždí stovky birderů z celé Evropy, aby pozorovali obrovské počty táhnoucích ptáků, kteří se, vyčerpáni tahem, zastavují na malém kousku pevniny mezi Skandinávií a kontinentální Evropou aby nabrali síly. Objevují se tu obrovské počty běžných druhů, ale i velké rarity, kterých tu v historii pozorování ptáků na ostrově bylo zaznamenáno již mnoho. Kromě ptáků, kteří vyhledávají ostrovy pro odpočinek během své tahové cesty, se dají z ostrovů vidět i mořští ptáci, často i vzácné druhy. Na Helgolandu bylo pozorováno přes 420 druhů ptáků.

Slavný útes na Helgolandu

pondělí 10. června 2019

Madeira birding trip, 12th - 20th September 2018

We visited famous portuguese island called Madeira for one week in September. For me as a keen birdwatcher and lover of nature the main goal of this journey was to discover as much wildlife as possible occuring in this area.
Madeira is pretty small island with 750 square kilometers area. It lays in Atlantic ocean and goes up to 1862 meters with the highes peak Pico Ruivo. The island has extremely rich nature habitats, you can walk through hot rocky area at Ponta de Sao Laurenco and then after 20 minutes of driving to the mountain area you'll find mild climate of laurel forest. It is a paradise for all landscape photographers.
Focusing on birds, you can find a few interesting resident species, including three endemic - Trocaz Pigeon, Madeira Firecrest and Zino's Petrel. First two are pretty easy to find in suitable areas, the third bird is very hard and you have to hire a guide to help you, if you want to observe this species. The island has great conditions for seawatching, but for me it was impossible to do any seawatch because of the lack of great scope.
During the week I saw 39 bird species, including 11 lifers. Some abundant birds were hard to be found because of bad period of the year (birds were mainly silent), but we had the advantage of autumn migration, which brought us for example Whichat, which is uncommon in this part of the world. 

A view from a path to Pico Ruivo

sobota 13. ledna 2018

Letem světem uplynulým rokem

Tradiční omluva

Tak zase ahoj můj ptačí blogu. No co si budeme povídat, docela dlouho jsem se zase neozval, i když jsem to sliboval - jako ostatně vždycky. Přesněji řečeno jsem byl v roce 2017 silně neaktivní blogger, přestože jinde jsem se docela činil. Moje písmenka se objevila hned v prvním loňském čísle (1/2017) populárně naučného časopisu Živa (klikni pro otevření), kde jsme spolu s ing. Andrejem Funkem a Alešem Duškem představovali lokalitu Slatina. Následně na to se rozjel internetový magazín avifauna.cz, kterému velice fandím a přispěl jsem na něj (zatím) dvěma články o určování ptáků v terénu - třetí je zrovna v procesu publikování. Taky nám spolu s Terezou Součkovou vyšel pěkný článek o bahňácích v časopisu Krása našeho domova. No zkrátka co se týče publikační činnosti to pro mě byl první vcelku pozitivní rok. Tohoto blogu se to bohužel nedotklo a kromě článku o výletu do Bulharska zeje prázdnotou. A fakt mě to trápí, nemyslete si, že ne.
Rozhodl jsem se tedy to zase trochu zlomit a lehce se ohlédnout zpět za uplynulou dobou, jak už je to tady skoro zvykem.

Jedna z fotek, které vznikly při sčítání vodních ptáků na Vltavě v lednu 2017.
Snad ještě nikdy jsem při focení tolik nepromrzl, jako tam.